Očekává se, že takové srážky budou pokračovat po celou dobu životnosti teleskopu.
WASHINGTON. Segment primárního zrcadla Webbova teleskopu – nejvýkonnějšího vesmírného dalekohledu, jaký byl kdy postaven – zasáhly v období mezi 23. a 25. květnem mikrometeroity.
Podle agentury DPA o tom ve středu informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Sorry, video přehrávač failed to load.(Error Code: 101102)
Při počáteční analýze situace se zjistilo, že teleskop stále pracuje na úrovni, která přesahuje všechny požadavky na jeho fungování v obvyklém provozu. Náraz měl však okrajově zjistitelný vliv na data, která teleskop poslal na Zemi, konstatovala NASA.
Nárazům malých meteoritů se při misi takového rozsahu, jakou podniká Webbův teleskop, nelze vyhnout a očekává se, že takové srážky budou pokračovat po celou dobu životnosti teleskopu. Vědci takovou situaci očekávali a simulovali ji během testů ještě na Zemi, připomněla DPA.
Během konstrukčních prací se uskutečnily zkoušky odolnosti zrcadel kombinací reálných a simulovaných dopadů mikročástic. Situace, která nastala v květnu, se však lišila od té, jakou bylo možno předvídat při pozemních testech.
„Věděli jsme, že teleskop se bude muset vyrovnat s vesmírným prostředím, které zahrnuje pronikavé ultrafialové světlo a elektricky nabité částice ze Slunce, kosmické záření z exotických zdrojů v galaxii a občasné průniky mikrometeoritů do naší sluneční soustavy,“ uvedl projektový manažer NASA Paul Gei.
Teleskop, pojmenovaný je po druhém řediteli NASA Jamesi Webbovi, nahradil Hubbleův teleskop. Webbův teleskop do vesmíru vynesla nosná raketa Ariane, která startovala z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021.
Náklady na jeho výrobu přesáhly deset miliard dolarů. Vynesení teleskopu do vesmíru se plánovalo již v roce 2007, zcela jej však dokončili až v roce 2016. Je výsledkem spolupráce NASA, evropské a kanadské vesmírné agentury.
Jak na své webové stránce uvádí SAV, vědci si od Webbova dalekohledu slibují hodně: Měl by spatřit až do velmi vzdálené minulosti 13 miliard let a očekává se, že přinese převratné vědecké poznatky.
K odstínění tepelného záření od Země a Slunce je součástí teleskopu stínidlo (sluneční clona) s rozměry tenisového kurtu a tvarem draka. I díky tomu může teleskop sledovat i vzdálené světlo ve vesmírném prostoru.
Teleskop je přeladěn na záření tak, aby mohl pozorovat to, co bylo viditelné před miliony let. Pozorovat však bude i blízký vesmír – například zda existuje život na některé z množství nově objevených planet.
